Historie

Z almanachu MO MRS Svratka

Rok 2009 je pro místní organizaci Moravského rybářského svazu o.s. ve Svatce rokem jubilejním.

Od jejího založení uplynulo rovných 100 let. Těchto 100 let v dějinách lidstva neznamená nic, ale v životě člověka mnoho. Generace po generaci si předávají štafetu a člověk svou práci fyzickou i duševní zanechává cenné hodnoty pro generace příští.

A tak tomu je i u členů rybářského cechu, kdy celé toto období je naplněno tvořivou prací a naše vzpomínka se vrací k prvním zápisům starých knih, abychom si znovu připomněli počátky rybářství na řece Svratce. Od uvedeného názvu řeky byla pojmenována i obec Svratka. Až sem nás dovedla stará vzpomínka. My však dnes žijeme přítomností a právě rybáři, členové místní organizace jsou si toho vědomi. Nečinné vysedáváni na břehu řeky a chytání ryb, to také už patří minulosti. Dnešní práce je jiná, než tomu bývalo dříve, kdy „Rybářský spolek“ byl složen ze členů tak zvaného „Vyššího stavu“. V těch dobách dělník a prostý člověk neměl peněz na to, aby se mohl věnovati tak ušlechtilému sportu jako je rybaření, proto v mnoha případech se musel uchylovati k pychu a to převážně z hladu. Teprve po druhé světové válce, začíná se spolek stávat přístupnějším širším vrstvám lidu.

V dnešní době již místní organizace Moravského rybářského svazu ve Svratce má 336 členů, z čehož nezletilých členů od 16. do 18. let je 12 a mládeže od 8. do 15. let je 35.

Od roku 1957 se organizace zařadila do budovatelské práce a tak se stala součástí mohutného tábora míru — tehdejší Národní fronty, kdy směle pinila uzavřené závazky, zapojila se do akcí zvelebení měst a obcí, napomáhala zemědělství a tak i dnes zvyšuje starostlivost o životní prostře-dí a spolupracuje s ochránci přírody. Za toto úsilí byla organizace mnohokrát vyhodnocena jako jedna z nejlepších organizací Národní fronty na svratecku, ale také i v rámci krajského rybolovu. Za dlouholetou a záslužnou činnost byla místní organizaci udělena vládou České socialistické republiky u příležitosti oslav 25.výročí osvobození vlasti a 25. výročí vzniku Národních výborů, tj. v roce 1960 „Pamětní medaile“.

Po vlastní rybářské stránce byl vybudován rybářský domov včetně klubovny, skladiště, dvou pokojíků, kuchyňky, malé kanceláře a sociálního zařízení. Budova je vytápěna zemním plynem.

V průběhu 70. let začala organizace spolupracovat více s tehdejšími Národními výbory ve Svratce, Herálci, ve Sněžném, později i na Kříž ánkách a ve Svratouchu, za účelem oprav, údržeb a případně budování nových rybníků a obtokových stok. Tato úzká spolupráce pokračuje i v sou-časné době, kdy se starosty Obecních úřadů a Městského úřadu ve Svratce projednáváme některé záležitosti týkající se rybářské činnosti. V posledních letech se podařilo organizaci s těmito úřady uzavřít smlouvy k pronájmu rybářského práva na rybnících, které jsou jejich majetkem.

Zamysleme se proto a snažme se všichni alespoň trochu věnovat svůj volný čas ve prospěch dru-hých a celé naší společnosti, neboť současný náš život se nedá vůbec porovnat s tím, jak žili lidé v minulosti. Odstraňme proto ze svého slovníku pojmy jako je pohodlnost a nezájem a snažme se přiložit ruku tam, kde je to nejvíce třeba. Jen tak můžeme příštím generacím zanechat trvalé dílo, ve kterém budou moci pokračovat. A jestliže si dáváme slib do budoucnosti, skláníme se i v hluboké úctě před těmi, kteří položili základy pro naši práci. Swatečtř rybáři toto pochopili, neboť to dokazují svými výsledky, kterých dosáhli a to společný-mi aíspéchs založenými na trvalé a obětavé práci celé místní organizace.

Vznik a vývoj rybářského spolku

 

Dne 24. Červa 1909 se sešlo na ustavující schůzi jedenáct prvních nadšenců, kteří založili Rybářský spolek ve Svratce.

Předsedou byl zvolen pokrokový a vzdělaný rolník pan Karel Šulc st., místopředsedou pan Heřman Steiner, jednatelem Jan Tuček. Dále pak členové výboru a to pánové: Jindřich Moravec, Emil Bruck, František Šiler, Ludvík Loub, Heřman Mrázek, Ludvík Hájek, František Kupec a Antonín Šiller.

Všichni jmenovaní spolku již zemřeli, ale zachovejme jim věčnou vzpomínku.

Velmi poučným je zápis ze schůze výboru konaný dne 10.7. na kterém se jednalo o přidělení 5000 ks pstruhů od pana Louky z Hylvát. Teda hned po založení spolku spatřujeme v tomto rozhodnutí úsilí o zvelebení říčního bohatství. Dále bylo schváleno, aby členský příspěvek za jeden rok obnášel 2, 40 K. Rybářské lístky bílé barvy se vydají členům spolku na požádání za poplatek 5,- K, v kterémž poplatku je zahrnut obnos 1,- K za kolek a 1,- K za taxu. Pro hosty se vydávají lístky barvy zelené za obnos 5,- K na 1 den.

V tomto roce se konala schůze Spolku v Křižánkách patřící pod Moravu, kterému náležel pravý břeh řeky Svratky. Jako delegáti se této schůze zúčastnili předseda pan Karel Šulc st., místopředseda pan Heřman Steiner a jednatel Jan Tuček.

Pro potřeby Spolku ve Svratce byl ustaven spolkový poslíčkem pan Josef Šiler, který obdržel ročně obnos ve výši jednoho ročního příspěvku, tj. 2, 40K.

V roce 1910 obdržel Spolek subvenci od Zemské rady pro Království České, určené pro pana Louku z Hylvát k dodání 5 000 ks plůdků pstruha duhového a 5 000 ks lososa ocelovitého.

Dále bylo na schůzi dne 15.2. usneseno, aby předseda pan Karl Šulc za poplatek 10,- K odvezl od pana Vacka z Nedošína pstruhy a koupil současně 25 kg okounů.

Výbor Spolku zahájil jednání o možnosti pronájmu rybníčků s majiteli pány Pešlem, Peřinou a Pešákem.

Vzhledem k hospodárnosti Spolku bylo výborem rozhodnuto vychytati sítěmi štiky a jiné škodlivé ryby, které si spolek prodá sám.

Obhospodařovaný úsek řeky Svratky byl v tomto roce osazen touto násadou:

3 000 ks pstruha obecného

17 000ks pstruha duhového

1 400 ks sivena potočního

5 000 ks lososa ocelovitého

125 ks okounů

300 ks raků

Uvedený počet násady byl v ceně 591,50 K.

Po hospodářské stránce bylo rozhodnuto uložit rybářské lístky u jednatele pana Tučka, které si člen před rybolovem vyzvedne a po skončení lovu zaplatí za 1 kg pstruhů 1,- K, nečlen potom 2 až 3,- K, u jiných ryb 50hal. a  nečlen 1,50K. Jak se toto rozhodnutí osvědčilo, není známo. Lze předpokládat, že mezi členy vznikly rozpory o sportovním a nesportovním lovení a počtu úlovků, neboť v členské schůzi 21.4. bylo povoleno chytání ryb výhradně jen na mušky a to až do odvolání. Z uvedených důvodů zastavil Spolek příjímání nových členů.

V dalších letech se měnily ceny za rybářské lístky pro členy. Za lístek k chytání jelců se platilo 5,- K, k chytání pstruhů až 30,- K.

 

Rok 1914 s vypuknutím první světové války prakticky se ukončila činnost Spolku na celých šest let.

V tomto roce ještě bylo zasláno Obecnímu úřadu ve Svratce memorandum ve smyslu žádosti o novém pronájmu rybolovu na řece Svratce na 6, případně na 12 let. Poslední zápis z tohoto roku pojednává o upomenutí členů, kteří dosud nezaplatili příspěvky. Dále zde předseda oznámil, že Spolek dostane od Zemské rady 10 000 ks násady pstruha obecného.

Z rozhodnutí výboru se přestal odebírat rybářský časopis „Moravský rybář“ pokladní hotovost v tomto roce činila 3,93 K.

Dne 19. Dubna 1920 byla znovu zahájena činnost Rybářského spolku ve Svratce, kdy se sešla členské schůze v hostinci pana Balka za účasti těchto členů: Ludvík Loub, Josef Šiler, Theodor Hájek a Antonín Loub. Pan Karel Šulc st. Podal písemnou rezignaci na funkci předsedy, kterou vykonával od založení spolku. Jeho rezignace však nebyla přijata a s přípisem mu byla vrácena.

Na základě tohoto přípisu jmenovaný pan Karel Šulc st. Vykonával funkci předsedy dál a to až do roku 1923.

 

Povinností každého člena bylo chránit rybolov a oznamovat každý pych. V tomto směru bylo též žádáno četnictvo a pomoc při dozoru.

Aby se částečně omezilo pytláctví, podává zprávu jednatel v tomto znění: „O dozor aby se zabránilo pytláctví, byla sice místní četnická stanice požádána, avšak vzdor tomu prováděn pych ve velkém po celý rok. Lovily i školní dítky. Přistihl jsem do dvakráte žáka měšťanské školy Příhodu (od r. 1946 členem Spolku). Poprvé nechal jsem jej zavolati na Obecní úřad – bez výsledku, až teprve po druhé, zakročení ve škole bylo platné“.

 

Místní četnické stanici ve Svratce byl věnován jeden rybářský lístek a současně byli požádáni, aby prováděli přísný dozor nad chytáním.

Do rybářského Spolku ve Svratce se přihlásil akad. Sochař pan Antonín Odehnal a akad. sochař pan Karel Pavlík, oba z Prahy. V pozdějších letech bylo oběma uděleno čestné členství. Tím měl Spolek již 17 členů.

V roce 1925 byl rybářský Spolek pozván k ustavující schůzi Svazu poříčního v Pardubicích. Dále bylo jednáno o přistoupení k poříčnímu Svazu moravskému.

Spolek vysadil do potůčků pod Obecním lesem pstruží plůdek a dále obdržel 5 000 ks pstružích jiker a 10 000 ks jiker candáta. Městu Svratce bylo zaplaceno nájemné za rybolov na další tři roky, tj. až do roku 1927.

V zápise se dále praví:„Obecní úřady místní a okolní se požádají o vyhlášení bubnem, že chytání, prodávání i kupování ryb a raků je trestné. Hlášení škůdců rybářských bude peněžitě odměněno“.

V roce 1927 byl zvolen za předsedu pan MUDR. Benda. Přípisem Svazu rybářských spolků pro Čechy bylo dáno na vědomí, že na horním toku řeky Svratky není dosud ustaven Poříční svaz, proto bylo rozhodnuto napsat Zemskému svazu rybářských spolků v Brně a tím dát podnět k založení Poříčního svazu, jakož se ucházet o rybářské právo, poněvadž Spolek dosud hospodařil na rybolovu pronajatém od města Svratky.

Na základě podnětu Spolku přišel přípis Zemského moravského rybářského spolku v Brně, že bude ustaven Poříční svaz pro řeky Svitavu a Svratku. Proto byla podána žádost o účast při zakládání tohoto Svazu a Spolek toto založení uvítal.

V roce 1928 vystoupil ze Spolku p. Karel Šulc st. A za něho do výboru byl zvolen pan Emil Bruck.

Dne 23. Června 1929 se zástupci Spolku účastnili valné hromady Poříčního svazu pro řeky Svitavu a Svratku v Brně. Delegáti byli dva a to pan MUDR. Benda a pan Karel Šulc ml. Pan MUDR. Benda byl zvolen do výboru tohoto Poříčního svazu rybářského pro řeky Svitavu a Svratku v Brně.

Za toto členství byl zaplacen příspěvek ve výši 100,- Kč.

Jako nový člen byl přijat pan Jaroslav Josefy, obchodník ze Svratky.

Pan Karel Šulc ml. Propůjčil Spolku zdarma horní rybníček k odchovu pstruží násady. Zemědělská rada přidělila Spolku 5 250 ks násady pstruha obecného.

Za dobu svého první vysadil Spolek dosud tuto násadu, tj. za 20 let:

55 000 ks plůdků pstruha obecného

22 000 ks plůdků pstruha duhového

5 000 ks sivena potočního

10 000 jiker candáta

5 000 ks lososů ocelovitých

125 kg okounů

800 ks raků

Dne 25. Února 1930 se konala valná hromada za účasti 7 členů. V pořadu schůze se praví:“ Jednáno o nájmu řeky od obce Svratky a usneseno žádat o slevu a odůvodnit žádost tím, že Rybářský spolek udržováním, doplňováním a zvětšováním stavu ryb řeku obci zhodnocuje a kdyby nebylo závady nemožného pronájmu druhého břehu, ještě by obci zavedl bez její finanční podpory vzorné a cenné rybí hospodářství, jaké by se nikdy nedocílilo při dřívějším způsobu pronájmu a u jinak že vlastně Rybářský spolek svým členstvím v Poříčním svazu obci v dnešní době rybolov a to vše z vlastních prostředků umožňuje“. Pokladní hotovost činila 138,70 Kč.

V dalším roce byla volána valná hromada do hostince pana Josefyho, na níž se dostavili pouze 4 členové. V důsledku toho se schůze nekonala. Na předsednictví resignuje pan MUDr. Benda a i místopředseda p. Ludvík Loub. Spolek se dostal do finanční tísně, neboť hotovost činila pouze 44,50 Kč a nutná placení vyžadují nejméně 200,- Kč. Z těchto důvodů bylo přijato několik nových členů, převážně obchodníků a to: p. Ladislav Hejtmánek, Josef Holas, Jan Hansvencl, František Nigrin, Antonín Šiler, Hynek Novák, Arnošt Zikuška a Čeněk Fiala. Dále byl výborem sestaven návrh na novou kandidátku a tak dne 1. Června se konala valná hromada, kde bylo přítomno 16 členů. Volby byly provedeny hlasovacími lístky. Při volbě předsedy obdrželi:

p. Karel Šulc ml. – 13 hlasů

Antonín Šiler – 1 hlas

Ludvík Loub – 1 hlas

Dne 10. Června 1932 bylo při členské schůzi přijato usnesení o pronájmu druhého břehu řeky Svratka od pana Řádka, lesního dozorce za obnos 62,50 Kč. Dále byl přečten návrh Poříčního svazu, aby z revíru jednobřežních se staly revíry dvoubřežních. Za rok na to oznamuje jednatel: “ V nejbližších dnech dává obec Moravská Svratka do veřejné dražby druhý břeh řeky Svratky, proto je třeba k věci zaujmout pevné stanovisko již nyní a stanovit do jaké výše může ustanovený zástupce našeho Spolku (jímž byl zvolen pan J. Berounský) dražit“. V dalším jednání bylo dohodnuto, že nejvyšší obnos za běžný rok a za celý revír lze dražit až do výše 100,- Kč.

 

Dále bylo jednáno o možnosti zakoupení revíru od Rybářského spolku rychmburského, který tento revír nabízel za 10 000 Kč, ale s různými výhradami. Tato nabídka byla ještě projednávána na několika dalších schůzích, kde se jednalo i o možnosti jak zajisti potřebné finanční prostředky. Po delším jednání bylo na návrh předsedy rozhodnuto vyčkat na příhodnější dobu k uskutečnění koupě.

V roce 1934 byl přijat rybolovný řád Poříčního svazu pro řeky Svitavu a Svratku v Brně. Protože se na revíru stále objevují případy pytláctví, bylo ustanoveno následující usnesení: “ Při dopadení pychu poprvé, každého pokutovat od 10,- Kč výše na základě toho, co lovil. V případě nezaplacení nebo opakování pychu, předat věc soudu“.

O koupi od Rybářského spolku Rychmburk bylo rozhodnuto až v roce 1935. Jednalo se o úsek od splavu na Cikánce až po přítok Hlučál na Březinách.  Projednáním této záležitosti v Litomyšli byli přítomni z pověření Spolku p. MUDr. Benda, Antonín Šiler, Karel Šulc ml. a Arnošt Zikuška, kteří měli nabídnout za povodí částku 8 000,- Kč, vzhledem k tomu, že náhony a mlýny mají právo na rybolov. Pokud nebude docíleno této slevy, mají pánové zakoupit povodí za 10 000,- Kč. Dne 8. dubna 1936 bylo zakoupeno uvedené povodí za obnos 10 000,- Kč. Na zakoupení povodí bylo zapůjčeno Spořitelním a záložním spolkem ve Svratce 8 000,- Kč.

Obnos 2 000,- Kč k doplacení do 10 000,- Kč uhradili darem po 200,- Kč: pánové MUDr. Benda (byl současně zvolen předsedou Rybářského spolku),akad. Malíři Rudolf Hanych a Cína Jelínek, Ludvík Loub, Antonín Šiler, Josef Veverka, Emil Bruck. Vlastimil Báleka Václav Svoboda. V roce 1939 složil hotovost 200,- Kč na úhradu povodí Leopold Kratochvíl. V toce 1940 potom i další členové a to: Jaroslav Hájek, Filuše Bendová a Jaroslav Josefy. Údaje tyto jsou vypsány pokladní knihy na základě zápisů.

V r. 1935 vystoupil Rybářský spolek z Poříčního Svazu Svitavy a Svratky v Brně a přihlásil se do Poříčního svazu v Pardubicích (spis č. 788). Při valné hromadě byl schválen delegát pro tento poříční svaz v Pardubicích. V knize zápisů se praví: „Pro velkou vzdálenost k ústředí(Pardubice) bylo ustanovení, že delegátem bude střídavě kterýkoliv člen výboru, bude – li mít do Pardubic cestu“.

Dále bylo odhlasováno, že ten člen, který nezaplatí příspěvky, nebude nadále považován za člena.

V roce 1937 byl poprvé ustaven hospodářský odbor v počtu tří členů. Dále byl propuštěn hlídač pro povodí v Březinách, který potvrdil pravdivost starého přísloví o kozlu, který se stal zahradníkem.

Pokladní hotovost ku konci roku činila 1 020,38 Kč. O rok později z této hotovosti mohl Spolek uložit 1 00,- Kč na knížku u Kampeličky.

Od r. 1939 se zavedla čekatelská doba na 1 rok pro nově se hlásící členy. Teprve po uplynulosti 1 roku byl čekatel přijat za řádného člena Rybářského spolku. Cena zápisného činila jednou pro vždy 200,- Kč.

Protože se jednalo o válečné období musel Spolek žádat Okresní úřad v Chrudimi o povolení uspořádání valné hromady. Okresní úřad dal svolení pod č.j. 14549/40 pro spolkovou místnost v restauraci u Šillerů.

Dále byla uzavřena dohoda s Rybářským družstvem v Mor. Křižánkách o dozoru. Hájení a vysazování násad. V tomto roce započalo také jednání prostřednictvím ústředí o zřízení velkého koupaliště ve Svratce, v němž by Rybářský spolek Svratka mohl chovat kapry ve velkém. Výsledek tohoto jednání není znám. Dluh u kampeličky na zakoupení povodí činil ještě 2000,- Kč.

V roce 1941 členové spolku upravili šest odchovných komor v přítoku Plánavičky, do kterých bylo vysazeno 3 000 ks plůdků pstruha obecného. Z vlastních prostředků bylo zakoupeno dalších 10 000 ks tohoto plůdku. Poprvé se pokusně vysadilo do řeky 60 ks kaprů a 60 ks štik. Na schůzi dne 10. ledna bylo jednáno o možnosti zřídit na řece velkou líheň, případně i hydrobiologický ústav. v tomto směru bylo jednáno s univerzitním profesorem Dr. Schaaferou, který byl významným českým hydrobiologem mezinárodní úrovně, spoluzakladatelem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického a v letech 1924 až 1923 jeho vědecký pracovníkem.